K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Zobrazit podrobnosti

SUPLEMENTY - DOPLŇKY SPORTOVNÍ VÝŽIVY

Rubriky
  Kulturistika
  Trénink
  Zdravá výživa
  Sportovní výživa
  Zdravé recepty
  Jak zhubnout
  Ostatní
  Jak posilovat?
  Reklama, Ochrana osobních údajů

Nej články
  Cvičení doma
  Kalorické tabulky
  BMI kalkulačka
  Cviky na záda
  Cviky na břicho
  Bílkoviny v potravinách
  Jak přibrat na váze?

Doporučujeme
www.proteiny.com
Kulturistika, fitness

Růstové faktory II.

Konkrétní fůstové faktory

.

Tento článek je se svolením autora převzatý ze stránek www.nutri-exact.cz.

Pokud jste ještě nečetli první díl článku, tak vám to vřele doporučuji.

Nejznámější látkou, kde se o růstových faktorech začalo hovořit v souvislosti s praktickým využitím, je kolostrum (mlezivo). Je to produkt mléčné žlázy savců v prvních dnech po porodu. Kolostrum bylo původně využíváno kvůli obsahu imunoglobulinů a prebiotik (látek podporujících tvorbu bifidogenní mikroflóry v trávicí soustavě). Imunoglobuliny jsou jednoduché bílkoviny přímo zajišťující obranyschopnost organismu, protože u savců je po porodu tvorba vlastních Ig nízká a imunitní systém se teprve rozvíjí. Později bylo zjištěno, že podle různého technologického postupu jsou v komerčním kolostru různé i obsahy látek peptidového typu a v některých produktech byly i po zpracování do suchého stavu zachovány růstové faktory, zejména IGF, TGF a EGF. V současné době se vyrábí kolostrum se zvýšenou koncentrací bílkovinných složek (Ig) a růstových faktorů, se sníženým obsahem vedlejších, méně významných prebiotik. Nejčastěji se používá mlezivo skotu (bovinní kolostrum).

Dalším zdrojem, kde se získávají růstové faktory, je nevyzrálé paroží jelena marala, jehož řízené chovy se rozšířily původně z Asie i na jiné kontinenty. Obsah biologicky aktivních peptidů opět závisí na kvalitě zpracování. Pravděpodobně velkým problémem v nejbližší době bude infekční hynutí těchto jelenů (asi 20% populace je nakaženo), u něhož je obava z rizik i pro jiné teplokrevné organismy.

Tkání, která je logicky dalším zdrojem růstových látek je krev. Z krve hospodářských zvířat se odděluje krevní plazma, ze které se speciálním postupem získávají růstové faktory vysoce koncentrované.

Komerčně zřejmě nejzajímavějším zdrojem růstových faktorů je syrovátka, jinak také označovaná jako mléčné sérum. Růstové faktory nejsou obsaženy v běžně dostupné syrovátce zpracované pasterizací nebo horkovzdušným sušením. V přirozené syrovátce z tepelně neupraveného mléka je oproti výše uváděným zdrojům růstových faktorů poměrně málo. Pokud se však vhodným technologickým postupem oddělují syrovátkové proteiny od ostatních složek syrovátky, je možno získat proteinový koncentrát s poměrně vysokým obsahem růstových faktorů. Při porovnání růstových faktorů syrovátky a kolostra je v mlezivu obvykle více typů růstových faktorů s komplexnějším efektem a několikanásobně vyšším obsahem imunoglobulinů, oproti tomu syrovátkové růstové faktory jsou významně levnější a obsah imunoglobulinů je v přepočtu poněkud dražší.

V dřívější době se objevovaly dvojí názory na kolostrum jako prostředek ke zvyšování svalové hmoty. Na jedné straně tvrzení o neúčinnosti a na druhé straně naopak vynikající výsledky. Zpočátku to bylo dáváno do souvislosti s individuálními vlastnostmi trávicí soustavy uživatele, avšak teprve zjištění rozdílů v obsahu účinných látek ukázalo skutečnou příčinu. Zkrátka někteří výrobci vyrábějí kolostrum se zaměřením pouze na obsah imunoglobulinů, potom výsledný výrobek je schopen potlačovat některé infekční choroby, ovšem sportovní výkonnost zvyšuje pouze zesílením okamžité imunity organismu, ale růst svalů přímo nepodporuje.

Zde by bylo vhodné trochu odbočit a připomenout, že zesílení imunity organismu je jinak velmi účinný postup udržení výkonnosti a podporu jejího zvyšování. Organismus je neustále napadán infekčními chorobami a pokud se jim dovede bránit tak, že se nerozvinou (ani ve skryté formě, že to není "na pracovní neschopnost", ale trénovat se s tím téměř nedá), potom ani nedochází k výpadkům z tréninku a poklesům výkonnosti.

Na silné rychlé zvyšování sportovní výkonnosti je nutné používat takové kolostrum, kde jsou obsaženy růstové faktory. Růstové faktory jsou polypeptidy, které mají strukturu řetězce stavěnou tak, aby je běžné trávicí enzymy málo poškozovaly, takže 70-80% těchto peptidů se může v nepoškozeném funkčním stavu dostat do krevního oběhu. Kromě toho například kolostrum obsahuje inhibitor trypsinu, aby tento trávicí enzym růstové faktory bílkovinné povahy nerozkládal. Nejlepší možností, jak docílit co nejvyšší využitelnost růstových faktorů je nechat rozpouštět tablety s kolostrem v ústech, kde se peptidy mohou vstřebávat. Také je vhodné brát tablety asi hodinu před jídlem na lačno, kdy nedojde k sekreci trávicích enzymů jako u běžné stravy. Podobně je možno používat preparáty s obsahem růstových faktorů z jeleního paroží nebo krevní plazmy. Syrovátkové proteiny s obsahem růstových faktorů se používají v časování a dávkování obvyklém pro příjem proteinů. Zejména u syrovátkových růstových faktorů platí to, co bylo uvedeno u kolostra. Většina výrobců zpracovává syrovátku postupem, který zcela likviduje biologickou aktivitu imunoglobulinů a růstových faktorů. Zcela jednoznačně jsou zničeny při zpracování syrovátky "za tepla", kdy v některé fázi výroby překročí teplota produktu přibližně 50oC a dojde k denaturaci proteinových složek. Tím je sice protein stravitelnější, ale Ig a růstové faktory se zničí. Ani v případě zpracování "za studena" ale není zaručeno, že bude zachován obsah růstových faktorů, záleží na celkovém technologickém postupu. Dokonce některé firmy například kolostrum produkují ve dvou typech, jeden typ zaměřen na imunoglobuliny a druhý typ zaměřen na růstové faktory. U syrovátkových proteinů to je obdobné, některé výrobky obsahují pouze imunoglobuliny a některé kromě nich mají i vysoký obsah růstových faktorů. Je to dáno hlavně tím, že výrobci jsou v první řadě zaměřeni na nesportující populaci, která je potenciálně větším spotřebitelem okamžitě proti infekcím působících imunoglobulinových výrobků a proto výrobce zachování růstových faktorů ve výrobku nezajímá. Při déletrvajícím příjmu výrobků pouze s obsahem imunoglobulinů bez růstových faktorů přibližně po třech měsících hrozí, že organismus začne omezovat tvorbu vlastních imunoglobulinů a dojde ke snížení imunity, což je zcela nežádoucí stav jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska sportovní výkonnosti. Naopak dlouhodobé užívání růstových faktorů je možné, protože zejména TGF-beta-2 podporuje tvorbu vlastních imunoglobulinů a současný příjem cizích imunoglobulinů nevadí a je okamžitě prospěšný zvýšením imunity.

Následující informace asi nepotěší obdivovatele syrovátkových proteinů původem z USA. Zde (na rozdíl od zemí EU) je povoleno u krav používání rBGH (recombinant bovine growth hormone), který mimo jiné mění zastoupení některých dusíkatých látek obsažených v mléku a může potom dojít k rakovině prostaty u konzumentů těchto výrobků.

Problém používání syrovátkových proteinů s růstovými faktory ve sportovní výživě však tím ještě není zcela vyřešen. Jak z výše uvedených informací vyplývá, růstové faktory mohou ovlivňovat metabolismus. Porovnání aminokyselinového zastoupení (AAS - Amino Acid Score) v syrovátkovém proteinu ve srovnání se zastoupením aminokyselin v "ideálním proteinu" podle Světové zdravotnické organizace ukazuje silně nevyvážené parametry syrovátkové bílkoviny, zejména nadbytek treoninu a tryptofanu. Znamená to, že z přijatého proteinu pouze přibližně polovina aminokyselin je organismem využita, druhá polovina tvoří odpad zatěžující ledviny. V neposlední řadě to také znamená zbytečné dvojnásobné finanční náklady. V některých případech je nevyváženost aminokyselin až na takové úrovni (čtyřnásobek nadbytku), že výrobek je schopen rychle navodit metabolické potíže ve smyslu Wolfova zákona nadbytku esenciálních aminokyselin. V lepším případě méně výrazného nadbytku se tyto potíže začnou projevovat až postupně. Jedná se hlavně o poruchy metabolismu jednotlivých aminokyselin a na ně navazující systémové metabolické potíže, spojené mimo jiné s poklesem sportovní výkonnosti a ztráty svalové hmoty. Protože růstové faktory působí prostřednictvím metabolismu aminokyselin a proteinů v buňkách, mohou výše uvedené potíže ještě zesilovat. Nejvhodnějším způsobem, jak těmto rizikům zabránit, je příjem proteinových nápojů, kde je pokud možno exaktní (přesné) zastoupení aminokyselin podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

Třetí část článku se zde objeví už za pár dní.

Související:
Růstové faktory I.
Růstové faktory III.


www.ikulturistika.cz - každý týden nové články o kulturistice a fitness.
© iKulturistika, lada@ikulturistika.cz
Autor článků nenese žádnou zodpovědnost za škody vzniklé tréninky, jídelníčky apod. uvedenými na těchto stránkách.